Konečně to mám za sebou (pravda je to už nějaký ten týden) a jsem přestěhovaná definitivně se vším všudy do Zábřehu. Už si užívám nového bytu, avšak stále nemůžu nic najít svého, Ponožka se taky ještě moc neadaptoval, nějak tak uvažuju co je tady špatně, jelikož se mi tady dokonce i špatně chrní a to je u mě co říct, když jsem schopná usnout Jarunce na rameni ve stoje při čekání na cokoli. No ale snad je to jen takový nějaký můj divný pocit, který každou chvílí zmizí. Už jsem tady stihla zažít bouřku (při sejšn se Símou a vodárnou, bílým vínem a Grandhotelem na balkonové párty), návštěvu majitelů (kteří přišli se synem, který tady byl když vlastně majitel tohoto bytu umřel), odchod ledničky do křemíkového nebe (první den jsem tady a přestane fungovat lednička...hmmm zvláštní), rána s dělníky všude kam se podívám (jelikož nám zateplovali barák a všude tady pobíhali i přes to, že jsme v šestém patře), nepovedenou amputaci dvou prstů na noze (to byl horor všech hororů, když se mi povedlo do válendy si skřípnout dva prsty a asi deset minut jsem volala a teda dobře spíš řvala na celé kolo o pomoc, nakonec mě jedna spolubydlící uslyšela, tak mě přišla zachránit. Ale byly to nervy a fialové prstíky podivných tvarů – pomalu jako ve 2. dílu BB kdy si Jen koupila menší boty :D), no a ještě určitě další fůru a spoustu věcí jsem stihla zažít a nejspíš i zažiju. Teď zbývá už jen snad dodat Vivat Vivat Břenkova 11!!!
obrázek uzmut odtud
Žádné komentáře:
Okomentovat