Dnešní debata s jedním člověkem mě přivedla k jedné myšlence (jedna rovná se jedna), která mě nenapadla, jelikož vím přesně proč si to tady na kus virtuálního jedničkovonulového papíru smolím. Ale ostatní to vědět nemusí tak přesně jako já, jelikož nejsou já (jedna nerovná se jedna) a proto mě to dovedlo k sepsání tohohle semhle. Já nechci psát to co se většinou vidí na blozích, nechci popisovat skutečnost, kde jsem byla s kým co jsem tam dělala kolem čeho prošla kde spadla kdo mi pomohl a jak jsem došla do cíle (i když i tohle tady jde nalézt), ale chci právě náhodně tak jak to cítím jak mi to přijde pod ruku a na mozek a do srdce sdělit to co mě ovlivní, uchvátí, co si zaslouží post v mých očích, abych to ukázala i ostatním a oni si třeba poslechli něco co tam mám a objevili něco co jim taky něco poví, nebo taky ne......+ vhled do mojí duše, kterou stejně nikdo jiný než mí přátelé nepochopí a to z mých přátel pochopí jen malá skupinka.....byla bych bláhová a naivní kdybych si myslela, že někoho nějak “obohatím” třeba o nějaký literární nebo hudební zážitek, ale kdyby se našel alespoň jeden takový člověk, tak budu mít velikou radost....proto děkuji těm, které jsem neunavila svým chaosem a kteří se pouštějí zas a znova do čtení této travnaté nepokosené neučesané směsi....
P.S. jak se na tohle všechno tady koukáte vlastně vy? Jedničky a nuly a daleko větší čísla ;)










