První mord.....

První lov hned v pátek ráno. Vstaly jsme dobrovolně tak brzy jak by nás to jinak nenapadlo a nic by s náma v tuto nekřesťanskou hodinu nehlo, ale mafie je holt obrovská motivace. Já se rozjela na nádraží, jelikož jsem shodou okolností měla jednoho ze včerejších seznámených mafiánů, a proto jsem věděla, že má oběť jde do školy, a přijíždí ze směru Petrovice u Karviné. A tak čekám, povídám si s paní co prodává ty sýrové nitě co si bačové šulají na tlustých upocených stehnech a proto jsou tak slané, ale on nikde. Říkám si, tak mi musel proklouznout, proto se vydám na tramvajovou zastávku a jedu směr fakultní nemocnice, kde má být první hodinu. Po mírném bloudění celou fakultkou jsem nakonec vyzvěděla od paní na vrátnici polikliniky kde je místnost X22. Dívala se na mě tak divně že se ptám na místnost, a ne na doktora nebo oddělení, no ale na vysvětlování nebyl čas. Jak překvapená jsem byla, když jsem se dověděla popis cesty na "nukleárku", což se paní taky divila, že nevím kde to je, jakože to je tak jasné jako nemocniční bufet.....no a vydala jsem se doleva doprava přes betonový most stále dozadu jedním parkem kolem lesa už zoufalá jsem se ptala jednoho pracovníka v bílém, kde najdu Kliniku nukleární medicíny a ten mě poslal za další park a les a nakonec tam byla. Klinika nukleární medicíny vedle ní onkologie a vedle oddělení tuberkulózy a já si říkala, tady ta smrt všude jen syčí. Chtěla jsem jít stopovat místnost X22 tak se blížím ke dveřím a útočí na mě názvy jako.....přístup od 18-ti let!!!, po 17 hodině zvoňte!!!, chovejte se tiše!!! tak jsem ta vlezla a tam další cedule a čekárna která byla plná nádorů a ta nějak to tam na mě působilo tak mrtvolně, že jsem se lekla a utekla pryč raději jinak bych si mohla nedobrovolně odnést nějaký nádor. Takže první pokud nevyšel. No co řekla jsem si, počkám na něj až půjde domů. To už se mnou jela i Jarunka a já čekala dolena zastávce, ona nahoře s tím, že mě prozvoní až půjde a já ho krouhnu. Čekaly jsme vskutku dlouho a on se neukázal. Ani poté co jsem ho čekala na vlaku kterým měl jet domů. Tak jsem měla první neúspěšný den. A řekla jsem si, že to si pěkně odskáče hoch jeden. O víkendu jsem se maskovala a nelovila, kvůli rodině no to víte. V pondělí však po mé škole, jsem se vydala do zábřehu někam na Fakultu sociálně zdravotní. Tu jsem po komplikacích malých našla a čekala. Po domluvě s vrátnou jsem věděla, kde by měli být tak čekám hodinu, dvě, tři a on nikde. To si dovedete představit, jak jsem zuřila....no tak to taky padlo. Konec řekla jsem si. Ten zemře zítra, i kdybych ho měla sledovat satelitní navigací. A taky že ano. Hned ráno se hoch chystal do školy, tak jsem ho našla na nádraží. Jarunka ho vyhlížela zpoza trafiky, kde okukovala výlohu s pornočasopisy a mezi nimi jedním nationa geographic a já si nezávazně povídala s paní v trafice, poté co jsem tam přišla a povídám jí ;) dobrý den já si nechci nic koupit já bych si tady s váma potřebovala tak povídat. Paní se zděšeně koukla tak jsem se pustila do vysvětlování. No víte, já tady na někoho čekám a on nesmí vědět, že tady na něj čekám, já ho musím zavraždit, víte? a pak jsem se zamotala do vysvětlování. Když už jsem si myslela, že nepřijde tak šel osamocen, poslouchal hudbu, sotva prošel vydala jsem se za ním v klidu natáhla rukavici, chuť po krvi byla obrovská a chytla ho zezadu za krk. Chá řekla jsem!!!!! On jen, to jsi TY???? no a tak padla má první oběť. A já chtěla vraždit ještě a ještě.....tak jsem taky vraždila.....to be continued