Moje oběť byla v Berlíně, tak jsem něměla koho vraždit, proto jsem šla s mrtvou Jarunkou a živým Kubou na pivo podle plánu do mé oblíbené hospůdky. Schválně jsem nešla první, věděla jsem jak moje mordýřka vypadá, jelikož jsem ji utekla ve středu ze školy, a Jarunka ji poznala úplně, takže jsem si myslela, že jsem v relativním bezpečí. První šla Jarunka, druhý Kuba, třetí já. Šli jsme do rohového stolu, kde se dá dobře pozorovat celá místnost. Viděla jsem, že je prázdno, jen jedna slečna v růžovém a to není ona řekla jsem si, no tak jsme kolem nich prošli. Já šla v klidu, že si sednu, ale najednou jsem ucítila na krku dotek a slova mámtě.....vím, že je to podlé ale jsi mrtvá.....já stihla vykřiknout jen néééééé, to nemůže být pravda, vždyť jsi tady nebyla...nééé.....tak jsem vytáhla kartu své oběti a sesunula se ke svému prvnímu mrtvolnému Keltovi. Láhev mám doma schovanoou jako své první mrtvolné pivo. Zrovna den poté, co mi přišlo od oranizátorů blahopřání, že jsem nejefektivnější žijící mafián se svými třemi oběťmi. Ach jaký škoda....:( tak skončil můj krátký život. O den později se se světem mafie rozloučil i Kuba, ten co se tak smál a neochránil mi můj život. Škoda. Jedna chvíle, kdy si člověk nedá pozor a je pod drnem. Už ať je druhý ročník!!!!! ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat