Koza.....

Má drahá milovaná koza měla jednoho dne v září narozeniny, a jelikož jsem chudý student čekající na stipendia a výplaty jako na spásu tudíž ještě stále není obdarována a proto jsem se rozhodla věnovat jí alespoň jeden ze svých postů tady a tudiž....to je pro tebe maj svitist koza :)

....Brzo přišla na to, že život v malé chaloupce je až zbytečně prostý. Tak například zjistila, že kozy nemají jména.

„Ale ony by měly mít jména!“ prohlásila zapáleně. „Všechno se přece musí nějak jmenovat.“

Bábi se na ni podívala přes vypouklé boky prvního zvířete, zatímco dojené mléko zurčelo do nízkého škopíku.

„No řekla bych, že se jmenují kozy,“ řekla trochu bezradně. K čemu by jim byla, u všech všudy, ještě nějaká jiná jména?“

„No přece,“ začala Esk, ale pak se zarazila. Na okamžik se zamyslela. „Jak jim třeba řekneš, co od nich chceš, no?“

„Prostě to udělají, a když potřebují něco ode mě, zamečí.“

Esk podala s vážným výrazem první koze hrst sena. Bábi ji zamyšleně pozorovala. Kozy mezi sebou používaly jména, to věděla, ale byla to jména typu: „koza, co je moje matka“, „koza, co je moje dítě“, „kozel, co je vůdce stáda“, a tucet dalších podobných jmen, mezi nimiž nechyběla ani taková jako „koza, co je tamta koza“. Měly složitou stádní organizaci, čtyři žaludky a trávicí systém, který byl nejzaměstnanější v noci. Bábi měla vždycky dojem, že dávat jim jména jako Máslena nebo Babula je urážkou těch vznešených zvířat. ....

(úryvek z knihy Pratchett, Terry. Čaroprávnost, Praha: TALPRESS, 1994. Str.48,49. ISBN 80-85609-54-1.)

Tak to je prozatímní dar pro tebe kozičko moje .... :)

PS.: tento obrázek jsem si půjčila z této stránky....http://www.humanart.cz/fotografie-732-koza-o-.html